Poslední dobou k nám často chodí do školy návštěvy. Ukazujeme jim naše oblíbená lesní zákoutí. Zrovna chvíli po tom, co se malým i velkým bez namočení podařilo přeskočit potok, ptá se maminka lesní předškolačky: „A jaký je tedy váš den?“ „Scházíme se mezi osmou a devátou a společně začínáme v devět hodin ranním kruhem. V něm se přivítáme,...
Píše se rok 1981, okolo mě umakartové malé stolečky a židličky, na oknech květináče plné rudých muškátů a nade mnou hřímá obrovská postava v jakési barevné zástěře.
![IMG_3368[1]](http://barborauchytilova.cz/wp-content/uploads/2015/12/IMG_33681-260x260.jpg)
Tak se nám zase blíží to „nevinné“ strašení dětí. Často i ti největší neřádi zapláčou při časté hrozbě unaveného rodiče: „Počkej, čert si tě odnese!“ Hlasuju pro nestrašení dětí.
Ví vaše dítě, že strom je ŽIVÝ? Krásné nedělní odpoledne nás vyhnalo do lesa. Byla nás partička dospělých a okolo poskakující děti držely podobný směr. Znáte to, chvíli jsou tam, otočím se a zase už jsou někde jinde.
